Nacházíte se:

Úvodní strana > Články > Mrtvá nebo živá strava? O co skutečně jde?

Mrtvá nebo živá strava? O co skutečně jde?

18.6.2017

Tento článek je určen především pro všechny ty z Vás, kdo trochu váháte nad veganským stylem života a přemýšlíte především nad svým zdravím - jsou zde také další aspekty, proč se dostat "na druhou stranu".

Napadlo Vás někdy, abyste své auto natankovali nekvalitním benzínem? Jaké by to mělo důsledky pro motor? A jezdit bez benzínu, jde to?

Jedním z nějvětších darů, který nám byl do života dán je naše zázračné tělo s obrovským potenciálem, nezměrnou silou a velkou schopností samooprav a regenerace. Aby však naše tělo bylo schopné plnit požadavky, které na něj denně máme, je nutné dodat mu kromě odpočinku, dobré nálady, sportu a lásky také dobrou dávku výživy.

Tento trochu delší článek by měl posloužit jako shrnutí faktů o živočišné výrobě. Je zpracován podle knihy Strava pro klid v duši, která mě v mé cestě za rostlinnou stravou velmi ovlivnila a uklidnila mé váhání mezi tím čím, nás masírují média a tím, co cítím, že je správné.

Občas se o sobě dozvím, že nejím nic normálního. Už jsem se naučila vnitřně se pousmát nad touto větou a naopak sama sebe utišit a uklidnit v myšlence, že naprosto dobře rozumím tomu, proč mají lidé strach ze změn ve stravě - museli by otevřít oči a začít vnímat to, co se kolem nich děje a oni právě toto považují za "normální". Možná by to mohlo bolet, uvědomit si, že způsobují bolest jiným tvorům a učí to i své děti. Na druhou stranu je však dobré si uvědomit ten extrémní rozdíl rohlíku s máslem a marmeládou na snídani nebo zelenému ječmeni a zelenému smoothie plným chlorofylu, vitamínů, vlákniny a výživy ze slunce. . . A tak mi tedy povězte, co je dnes považováno za normální? Zůstaňte objektivní, ale přemýšlejte...

Za určitý prubířský kámen vnitřní šlechetnosti jedince považuji vztah ke zvířatům. Laskavost k nim nepřináší žádné hmotné výhody, necitelnost není bezbranným tvorem trestána, a proto se k ním lidé projevují podle toho, jací skutečně jsou.

~ Fráňa Drtikol

Co děláme zvířatům, provádíme také sami sobě

Padesát dva miliard zvířat na Zemi musí ročně zemřít pro šest miliard lidí, připočítáme-li ještě ryby, počet je mnohonásobně vyšší. Téměř všechno maso dnes vzniká v továrně na výkrm, ve velkoochovech a bídných podmínkách, kde lze jen těžko říci, že zvířat "žijí".

Při pojídání masa jde vlastně a dvojnásobnou pohřební hostinu. Lidé jedí to, co je mrtvé a vidličkou a nožem pracují také na svém vlastním konci.

Kromě faktů o živé či mrtvé stravě je nutné si uvědomit to, co již lidé východních kultur dávno věděli - a to fakt, že spolu s jídlem konzumuje také myšlenky, které v té chvíli pěstujeme ve své mysli. Pokud tedy jíte mrtvé jídlo a ještě k tomu sledujete večerní zprávy plné tragických informací nebo probíráte s rodinnou současnou politickou situaci či jiné ne zcela pozitivní příběhy, nedáváte svému tělu pranic dobrého. I dnes by možná pomohlo, kdybychom se před usednutím ke stolu pomodlily a vzájemně si poděkovali za krásnou společnost a soustředili se pouze na jídlo.

Energie, kterou přijímáme ve stravě však souvisí také s tím, čím potravina prošla. Pokud jste skutečně vnímavé osoby, budete na svém talíři vnímat ochotu a příjemné vystupování číšnika, který Vám v restauraci jídlo donesl stejně tak, jako lásku, se kterou kuchař jídlo připravoval. Energie se zkrátka z pokrmu nemůže vytratit - a zrovna tak ne stres z masa, které pochází z jatečního zvířete, z mléka, které pochází z uměle oplodněné krávy, jíž bylo odebráno její dítě...

Rybolov

Myslíte si, že losos na Vašem talíři je skutečně zdravé maso? Možná je dobré podívat se také na původ tohoto masa. Lososi, ta samotářská zvířata, jsou dnes pěstována v akvakulturách, vykrmována v co nejmenším prostoru, aby vyrostla za rekordní čas. Až 10 - 30 % úmrtí se u chovných lososů považuje za normální. Do krmiva se kromě barviv přidávají rovnou léky, aby se toto procento snižovalo.

Moderní rybářské flotily vyhledávají hejna ryb echolotem a radarem, podobně jako válečné lodě hledaly ponorky. Kromě milionů vylovených ryb z moří je současně usmrceno přibližně 20 000 delfínů a velryb, 60 000 mořských želv či milion mečounů. V roce 2002 bylo z moře vyloveno na 100 milionů tun "plodů moře". Ryby hynou velmi krutě namačkané v sítích, kvůli rychlé změně tlaku jim lezou oči z důlků a z tlamy jim vyhřeznou vnitřnosti. V moderní restauraci dostanete toto maso jako filetu z mořského vlka s jemnou sladkokyselou omáčkou to vše decentně nazdobeno na krásně nablýskaném talíři...

Zoufalé krávy

Víte, jak je možné, že kráva může dávat mléko? Jako u každého savce musí kojení předcházet těhotenství a porod. Mléko, které každá matka má, je určeno pro její dítě - mládě. Každoročně je tedy kráva uměle

oplodněna, aby přivedla na svět telátko, které je ji velmi krátce po porodu odebráno. Tele je dále krmeno umělou výživou a mléko krávy je dojeno a prodáváno k dalšímu zpracování mléčným průmyslem.

Stres, který kráva prožívá odnětím děťátka se bezpochyby dostává do mléka a jejího masa. Chcete skutečně prožitky krávy konzumovat v mléku zabaleném do sladkého dezertu?

Kromě toho je zde další fakt - obsah jedné krabice mléka se nerovná mléku od jedné krávy. Je to mix nadojeného mléka od mnoha krav - tedy i mix jejich hormonů, stresů a bez nadsázky také hnisu z vemen. Ano, mléko je pasterizováno, ale věříte, že skutečně všechny škodlivy jsou zničeny? A pokud ano, jsou zničeny škodliviny a ty dobré látky zachovány?

 

"Tento snímek byl pořízen na jatkách ve frontě na smrt. Ukazuje dvě krávy hledající útěchu jedna u druhé, zatímco čekají na porážku. Nevím, jak lidi probudit. Mé srdce je nenapravitelně zlomeno…

" ~Sande Seidman Nosonowitz

Mladé měkké telecí maso

Odkud pochází? Zamysleli jste se nad tím někdy? Mladá telata jsou po narození několik měsíců držena na umělé výživě, jenž je velmi chudá na železo. Tento fakt má za následek, jak konzument očekává, velmi světlé zabarvení telecího masa. Tele je téměř anemické a ze zoufalství by pilo i vlastní moč. Lidé, kteří konzumují toto stresované maso si zaslouží, abychom jim už nyní projevili upřímnou soustrast, neboť do sebe opět vpravují mix hormonů utrpení a neštěstí. U nás málo lidí dbá na tento aspekt, ale například na Východě je zcela běžná myšlenka, že bytosti, které díky nám trpěly, nás očekávají na druhé straně... Možná až později sklidíme, co jsme při nákupu zaseli.

Jatka - kritické oči jsou zde zcela nežádoucí

Když to probíhá "dobře", jsou zvířata ihned mrtvá. Zvířata nahnána ihned po transportu do úzkých chodbiček, čekají se strachem ve svých nežných očích, až dostanou smrtící ránu doprostřed své lebky. Pak už jsou řetězy navýjena a zvedána do výšky, následuje stahování z kůže, usekávání hlavy, přičemž často ještě bezhlavé tělo rozpíná a rozhazuje kolem sebe nohama.

Stává se však, že "to neprobíhá dobře" a dobytče sice dostane ránu mezi oči ostrým nábojem, nicméně může být tlak malý a dobytče tak pouze pozbude vědomí, přičemž se probudí při samotném rozřezávání vlastního těla na kusy.

Různá svědectví z jatek dokazují, že skutečně praktiky zaměstnanců těchto továren na smrt jsou do jisté míry sadistické a kdo není sadista, stane se jím. Často jsou to výpovědi podobné větám, kdy zaměstnanci jatek přiznávají, že skutečně pracují s dosud živými zvířaty, u kterých se nepodařilo zbavit je vědomí ihned po ráně do hlavy. Taková těla se zmítají na řetězech, přičemž ale putují k ostrým nožům, jenž je po kusech rozdělují a bourají.

Možná, kdo skutečně otevře oči a podívá se na záběry dobytčat, která putují na smrt uvidí, že také krávy umí plakat. Pak je naprosto nesmyslné domnívat se, že zvířata nemají duši nebo necítí strach a bolest. Mnoho zvířat naopak dokáže daleko hlouběji vnímat přírodu - dokazují to například útěky zvířat do hor v roce 2004 před vlnou tsunami.

Je zcela jisté, že strach, který zvířata před a při smrti zažívají, se ve formě příslušných hormonů a neurotransmiterů přenáší do jejich masa a tím pádem i na talíře konzumentů masa jatečních zvířat. Strach představuje velmi reálnou energii, která může velmi silně doléhat i na lidi, kteří o těchto praktikách dosud nevěděli a raději o nich ani vědět nechtějí.

Jsou i další fakta a argumenty k tomu, abychom více uvažovali nad živočišnou vs rostlinnou stravou, ale domnívám se, že text uvedený výše je dostačující k tomu, aby si každý, kdo jen trochu chce, udělal obrázek o tom, kolik utrpení působíme nebo kolik jej můžeme ušetřit, pokud se přeorientujeme na čistě rostlinnou stravu.

Pokud však tento článek nestačí, doporučuji shlédnout skvělou přednášku aktivisty Garyho Yourofského, jenž Vám dá další argumenty a fakta.

V knize Vegan v  kondici je popsáno, jak lze tělo stresovat špatnou stravou - nedostatkem živin z průmyslově zpracovaných potravin, chemických přísad přidávaných do potravin, polotovary a různými dalšími látkami. Jak je však vidět, stres ze stravy může naše tělo prožívat i kvůli smrti, která předchází, pokud konzumujeme živočišnou stravu.

Přemýšlejme tedy nad svým nákupním košíkem, talířem a životem - nejen nad svým životem. Jako lidé, kteří se staví na vrchol evoluce jsme zodpovědní nejen za to, jak se daří nám samotným, ale také za to, jak se daří naší Zemi, kterou tak nesmírně ovlivňujeme svou činností.

Další argumenty můžete shlédnout například v této velice proslulé přednášce.

 

Zpracováno podle knihy:
Strava pro klid v duši, Rudeiger Dahlke, 2014
Obrázky: internet
video: www.youtube.com